Šťastná rodina je základ, přesto jsou křik, hádky a výčitky v mnoha rodinách na denním pořádku. To však vůbec není vhodné prostředí pro výchovu. Mnohem více bychom měli používat slova jako děkuji, prosím či věřím ti.
Dítě je naším zrcadlem. To, jaké je, ovlivňuje mnoho věcí. Mimo jiné temperament, povaha, ale hodně toho dokážeme ovlivnit našim chováním. Psychologové tvrdí, že dítě odráží chování v rodině. Proto bychom si měli být vědomi, že to, jak se chováme my k dětem, tak se budou chovat i ony k nám.
Nemusí to být jen o příkazech
Často si při spěchu a všech povinnostech velmi nezamýšlíme nad tím, jak se k dětem chováme. Často jim pouze rozdáváme rozkazy, příkazy, snažíme se je usměrňovat, aby si splnili vše co měli a na konci dne zalehli klidně do postele my i ony.
Je třeba si ale uvědomit, že slova vědí mít velkou váhu. Děti jsou velmi citlivé a vnímají vše, co se kolem nich děje, a to téměř od narození. Vždyť ne nadarmo se říká, že pokud je šťastná máma, tak je šťastné i dítě. Jednoduše všechny naše emoce se přenášejí na dítě či chceme nebo ne.
Důležitá je motivace
Proto by měl každý rodič vědět, že dítě ke svému správnému vývoji potřebuje pochvalu a lásku. Děti jsou na slova velmi citlivé.
Pokud neslyší od svých rodičů pochvalu nebo něco pozitivně, tak jsou odradit od a mají pocit, že nedokáží nic udělat pořádně. Nemusíte se přemáhat a chválit děti za to co neudělali, ale pozitivní naladění dokáže více než například křik.
Toto jsou slova, které by měly patřit ke každodenní komunikaci mezi vámi a dítětem.
- Děkuji
Často chceme od dětí za všechno slyšet to „kouzelné slovíčko“, snažíme se do nich hustit základní pravidla slušného chování. Nicméně, jsme jim dobrým příkladem?
Když je to nutné používáme vždy „kouzelné slovíčko? Pokud chceme od dítěte slyšet děkuji, neměli bychom zapomínat, že jdeme dětem příkladem.
- Poslouchám tě
Děti během dne zažívají množství věcí, o které by se s rodiči chtěli ihned podělit. Ne vždy je na to nejvhodnější doba, ale určitě bychom si měli vyčlenit čas na to, abychom mohli říci: „Poslouchám tě, řekni mi všechno, co je pro tebe důležité.“
- Je přirozené, že si zklamaný, zůstanu chvíli u tebe
Děti, stejně jako my dospělí, zažívají různé zklamání. Často jejich prožívají více a mnohem horší, proto potřebují od svých nejbližších cítit podporu.
- Jsi pro mě opravdu důležitý
Každý rodič miluje své dítě, ale ne vždy to dává patřičným způsobem najevo. Nemusíte dítěti neustále opakovat jak ho milujete, stačí když pocítí, že je pro vás opravdu důležité. Často to děti pochopí ze skutků a z našeho chování k nim.
- Samozřejmě, že ti pomůžu
Na to, aby se z dítěte stala plnohodnotná sebevědomá lidská bytost, potřebuje cítit oporu a pevnou půdu pod nohama.
Právě rodina je místo, kde dítě potřebuje cítit, že se může na členy spolehnout. Proto, pokud vás dítě prosí o pomoc, určitě mu ji v žádném případě neodmítejte.
- Budu tu chvíli s tebou
Zda jde o malé dítě, ale o dospívajícího puberťáka, každé potřebuje pozornost rodiče. Stačí opravdu chvíle, kterou věnujete jen jemu a bude cítit vaši blízkost a zájem.
- Věřím ti
Dítě potřebuje mít v rodičích oporu a potřebuje si být vědomy, že ho rodič respektuje a věří mu.
- Dělat chyby je přirozené, všichni jejich děláme
Samozřejmě, všichni děláme chyby. My dospělí často chceme od dětí, aby byly perfektní, ale asi si neuvědomujeme, že děti se hodně věcí teprve učí a musíme jim dát prostor. Vždyť všichni se učíme i na vlastních chybách.
- Jsem hrdá na to, že jsem tvoje máma
Každá z nás je hrdá na své dítě. Měli bychom ocenit své dítě a říct větu, která povzbudí každého.
- Odpouštím ti
Často se na své děti zlobíme, ale většinou jsou to maličkosti. V těžkých chvílích si uvědomíme, že mnoho věcí je nepodstatných a jsou to malichernosti. Proto, když na dítě nakričať a vidíte, že ho to mrzí a přijde s omluvou, odpusťte mu.
- Bylo mi za tebou velmi smutno
Například i tehdy, když se vrátí ze školy či školky.
- Si velmi chytrý
Děti milují pochvalu. Cítí se, že jsou důležité a také šikovné. Třeba je hodně chválit aby věděli, že to, co dělají, dělají dobře a má to smysl.
- Promiň mi
Pokud chceme, aby se naše děti věděly ospravedlnit, musíme jim to ukázat nejdříve my. Určitě během dne vznikne množství situaci, za které dítěti opravdu dlužíme omluvu.
